CHCEME ADOPTOVAT VOŘÍŠKA
Doba, kdy nám "vládnou" sociální sítě, nahrává útulkům a spolkům, poslat do světa příběhy zachráněných zvířat. Většinou to není veselé čtení.....bohužel. Každý zachráněný tvoreček toho má hodně za sebou, má svou minulost a nikdy neměl na růžích ustláno. Většinou se jedná o vyhozené, nechtěné, nebo týrané pejsky či kočičky.
Do spolků se dostávají často v zuboženém stavu a není možné je hned poslat do nového domova. Nastává kolotoč... léčení těla i duše, hodiny strávené na klinice, laskavá péče v dočasných rodinách, kde se připravují na odchod do prověřených adoptivních rodin.
Za vším je spousta času, peněz a především slz. Většina takových psů i koček jsou vděční za vlídné slovo a zacházení.
Mají srdce i duši stejně jako ti, kteří se narodili s rodokmenem. Tihle jen neměli v životě štěstí na člověka. Neleželi na měkkém polštářku v teple domova.
Mnohdy leželi na tvrdé zemi, připoutáni řetězem, bez jídla, vody a základních potřeb.
Byli vězni člověka, otloukánky a kolikrát i terčem hněvu surového "pána". Vlastně měli kolikrát i to pomyslné štěstí, že to všechno přežili.
Proto si zaslouží ten nejlepší domov. Domov kde vládne láska, pohoda a smích. Domov, kde ruce hladí a dveře i srdce jsou dokořán.
Nebojte se adoptovat. Z vlastní zkušenosti vím, že je to to nejlepší, co mne mohlo v životě potkat. A taky vím, že až jednou...... zase to bude adopťáček.
Alena Marešová
